Legální držení zbraní občany je v České republice třeba zachovat!

Čas od času se v některých zemích světa stane, že někomu selžou nervy a začne řešit svoje problémy střelbou do lidí. Vždy je to tragédie, která nenechá chladným snad nikoho a vždy se rozvine horlivá debata o tom, zda zbraně pro občany zakázat či nikoliv.

Vzhledem k tomu, že se touto problematikou začaly v poslední době zabývat i orgány Evropské unie a jsou snahy držení a nošení ručních palných zbraní zakázat, resp. ty nejpřísnější zákazy z některých zemí aplikovat na celou Evropskou unii, je třeba příslušným evropským úředníkům situaci vysvětlit dříve, než bude pozdě. A to by měli dělat zejména naši europoslanci, kteří však o této problematice vědí dost málo a české zájmy v Evropském parlamentu nejen neprosazují, jak je z jejich dosavadní činnosti vidět, ale ani kvalifikovaně nehájí náš současný, již tak velice přísně nastavený, právní rámec.

To, že někdo zneužije ruční palnou zbraň ke střelbě do lidí, se většinou stává v USA a v podobných vyspělých demokraciích, kde si i po zavedení řady restriktivních opatření v reakci na minulé případy, lze stále ještě zakoupit ruční palnou zbraň pomalu v každém kiosku či na benzínové stanici, neboť v USA je právo vlastnit zbraň již od jejich vzniku dáno každému občanovi přímo Ústavou a žádná vláda si ještě nedovolila tento bod Ústavy USA zrušit.

Různé orgány státní moci a správy pak, aby ukázaly, že situaci řeší, na každý případ zneužití zbraně reagují všemožnými aktivitami s nejvyšším cílem, že v rámci prevence by bylo nejlepší všem lidem veškeré zbraně odebrat, což pak i z řad veřejnosti podporují většinou ženy, které mají, až na světlé výjimky ke zbraním odpor a ti, kteří si sice tam, kde se o povolení k nákupu musí žádat, zažádali, ale z různých důvodů jim nebylo vyhověno.

Je třeba uvést, že v řadě zemí je nákup střelné zbraně palné upraven různě, a to od zcela volného nákupu jakékoliv palné zbraně v podstatě kýmkoliv, až po absolutní zákaz držení a nošení jakékoliv palné zbraně pro veškeré obyvatelstvo a zbraně tam mají v držení pouze profesionálové, většinou jen armáda a policie. Vždy to záleží na konkrétním zákonodárství té které země a podle mne by to tak mělo zůstat i nadále, neboť pouze národní vlády dobře vědí, co je na jejich území ještě únosné a co již ne.

Pokud jde o Českou republiku, je třeba uvést, že zde byla vždy, tedy po celou dobu existence našeho státu, od roku 1918 až do současnosti, poměrně přísná regulace nejen držení, ale zejména nošení střelných zbraní palných, je tomu tak doposud a je to správné, neboť i zde je zohledněno oprávnění slušných a netrestaných občanů vykonávat nejen různá zaměstnání, ale i různé koníčky, zejména myslivost a sportovní střelectví.

Hned po politickém převratu v roce 1989 uvažovalo nové politické vedení o zabavení všech zbraní držených do té doby občany, ale nakonec od toho muselo být upuštěno, neboť to řada slušných občanů, zejména myslivců, sportovních střelců, aj., vnímala velmi negativně a v nově se rodící demokracii hrozilo, že by i do té doby legálně držené zbraně, byly některými jejich držiteli „zašmeleny“, fiktivně „odcizeny“ a ukryty, čímž by o nich stát ztratil přehled.

Proto bylo konstatováno, že bude lepší, když bude stát mít o všech zbraních přehled i nadále, bude je mít ve své evidenci a bylo tedy přistoupeno k ještě přísnější právní úpravě držení a nošení zbraní a střeliva. Byl vydán nový zákon o střelných zbraních a střelivu č. 288/1995 Sb., který nařizoval úřední přezkoušení všech uchazečů o nový zbrojní průkaz, a to nově jmenovanými odbornými zkušebními komisaři, které po předchozích přísných zkouškách jmenoval do funkcí komisařů přímo ministr vnitra, bylo stanoveno celkem osm skupin nového zbrojního průkazu, stanoveny velmi přísné nároky na žadatele o zbrojní průkaz, vyhotoveny příslušné sady náročných testových otázek k písemnému přezkoušení ze znalosti nejen zákona o zbraních a střelivu, ale i z dalších zákonů a předpisů upravujících nakládání s municí a s výbušninami, z nauky o munici, výbušninách a detekční technice a rovněž ze zdravotního minima a teprve po této úspěšně složené teoretické části zkoušky mohl být uchazeč připuštěn k praktické části zkoušky. Ta se skládala z bezpečné manipulace se zbraní a střelivem a poté, když i tato část zkoušky proběhla úspěšně, ze střelby na cíl, kde se evidovaly úspěšné zásahy do terče. Teprve pak byla celá zkouška zkušebním komisařem za účasti policistů z příslušného oddělení specializované policejní složky Policie České republiky vyhodnocena a mohl být žadateli vydán záznam o provedení zkoušky, který byl, mimo dalších dokladů (např. o zdravotní způsobilosti držet nebo nosit zbraň a střelivo, o psychologickém vyšetření, výpis z rejstříku trestů, platný lovecký lístek, aj.) jedním z nezbytných dokladů k vydání nového zbrojního průkazu.

Tento nový zákon o střelných zbraních a střelivu rovněž stanovil příslušné věkové hranice k získání jednotlivých skupin nového zbrojního průkazu a další nezbytné podmínky k vydání nového zbrojního průkazu, zejména nezbytnou způsobilost žadatele k právním úkonům, zdravotní způsobilost žadatele, odbornou způsobilost žadatele, bezúhonnost žadatele, spolehlivost žadatele a pro skupinu oprávnění C (pro lovecké účely), ještě i platný lovecký lístek, popř. i některé další podmínky.

Současně platný zákon o střelných zbraních a střelivu, tj. zákon č. 119/2002 Sb., ve znění změn, novel a doplňků, který nabyl, až na některé výjimky, účinnosti dnem 1. ledna 2003, ještě dále některá ustanovení předchozího zákona precizoval a zpřísnil a v těchto intencích bude vydána i jeho zatím poslední novela, zákon č. 170/2013 Sb., která byla schválena již dne 21. listopadu 2012 vládou, úspěšně prošla všemi třemi čteními v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, dne 16. května 2013 byla schválena i Senátem Parlamentu České republiky a po podpisu prezidentem začne platit od 1. července 2014.

Jsem plně přesvědčen, že současně platná právní úprava týkající se držení a nošení střelných zbraní našimi občany je již tak složitá a náročná, že by bylo pouze ke škodě věci ji dále zpřísňovat jakýmikoliv evropskými zákony a nařízeními. Neměli bychom totiž našim slušným lidem brát možnost provozovat sportovní střelectví, myslivost, živnostenskou a podnikatelskou činnost v tomto oboru a v neposlední řadě ani právo na adekvátní obranu za splnění zákonných podmínek nutné obrany ve smyslu ustanovení § 29 platného trestního zákona č. 40/2009 Sb., ve znění změn, novel a doplňků.

A to bude v nejbližším období i jedním z významných úkolů našich nově zvolených poslanců do Evropského parlamentu, jejichž volby proběhnou v České republice ve dnech 23. a 24. května 2014, takže k volbám určitě přijďte a zvolte ty kandidáty, kteří o této problematice něco opravdu vědí a jsou ochotni se za vás v Evropském parlamentu postavit.

Doc. JUDr. Miroslav NĚMEC, Ph.D.

Stínový ministr vnitra za LEV 21 a kandidát do Evropského parlamentu za LEV 21